Večery pod Bílou věží pravidelná setkávání v galerii Artičok
Nevšední rozhovory Ilony Dvořákové s nevšedními lidmi, které spojuje láska k našemu kraji a Hradci Králové.
Eliška Balzerová (roz. Havránková) se narodila 25. května 1949 ve Vsetíně. Zájem o divadlo v ní probudila a soustavně prohlubovala její maminka, která hrála v ochotnickém spolku. Po studiu na brněnské konzervatoři a absolvování katedry herectví a režie JAMU, nastoupila roku 1971 do svého prvního angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Od roku 1977 byla dvacet sezon členkou Divadla na Vinohradech. Hrála také v Národním divadle.
Společně s kolegou Tomášem Töpferem se podílela od poloviny 90. let na rekonstrukci a znovuotevření Divadla na Fidlovačce (stala se ředitelkou Nadace Fidlovačka).
„Na stará kolena se ze mě stala svobodná a šťastná herečka,“ říká nyní Eliška Balzerová s úsměvem. Se svým manželem Janem Balzerem vychovala dvě děti: syna Jana a dceru Adélu, která vystudovala dějiny divadla ve Finsku. Jejími oblíbenými autory jsou Karel Čapek, Bohumil Hrabal nebo G. García Márquez. Má ráda dílo dramatika A. P. Čechova. Za nejmilejší místo označila Všenory v údolí řeky Berounky, její oblíbenou květinou je růže a kopretina.
Exceluje ve hře irské autorky Geraldine Aronové Můj báječný rozvod, nezapomenutelná je její seriálová role Alžběty v Nemocnici na kraji města, z filmových rolí přirostla k srdci divákům jako Vilma ve filmu Ženy v pokušení, ze kterou dostala Českého lva za vedlejší ženský herecký výkon.
Vstupné 150Kč / senioři 80 Kč